vesmír

28. května 2018 v 11:08 | Keeble |  verše

vesmír se otáčí do rytmu Beethovena
souhvězdí blikají a nic to neznamená
rozlité mléko té dráhy a kopa pláče
místo slz mince, jiskřičky nočního hráče
pablesky nehmoty
bez lidské hodnoty

vesmír je černý jak káva na těžké ráno
říkají "Aničko", vy mi však říkejte "Anno"
zní to tak osobně, zní to jak před zrcadlo
postavit "An" a druhé "nA" z nebe spadlo
souměrnost osová
platí i pro slova

vesmír má doteky hrubé a trochu chladné
na poli slunečnic poslední tvář mi vadne
nikdo ji nechodí zalévat s nádobou na vodu
být touhle květinou, asi bych neznala svobodu
zato teď je blaze
v černobílé dráze

vesmír je rodičkou, domovem, láskou, hrobem
s podpěrným pilířem v baroku novodobém
všechno je v jednom, a zdarma, a to je štěstí
těm, co nám potají uškodí, držíme pěsti
popel než na hlavu
sypeme do davu

třikrát volej - čest a sláva -
optimismus pokulhává

třikrát volej - sláva, čest -
pesimismus může vést

K.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama