a kdyby tam nikdo nečekal, zastavil bych taky

31. května 2017 v 18:13 | Keeble |  něco mezi tím
jenže můj život nemá brzdy


-úzkost-

takže to jsi ty?
znovu mi klepeš na dveře?
to je dobrý, otevři si sama
vždyť
my už se tak známe...
tak se u mě posaď
nenechám tě přeci stát ve dveřích
povídej
a přeháněj
jak se máš?
a proč jsi přišla?
nečekala jsem tě.

u mě
u mě pořád stejný
ale teď jsi tu ty!
teď se všechno změní

jak dlouho zůstaneš?
opravdu?
počkej, ukážu ti pokoj
jo, tady, tady bývala radost
občas si sem tahala nadhled...
ale před měsícem
se vzali nebo co
už tu nebydlí.
to víš že to nevadí
tady v patře, doprava a druhý dveře
jojo
přesně tam

na, klíč
a
jako doma
ju?

---

je to divný a
trochu mě to mate
klíčovou dírkou se
dívat do pokoje
když je večer
štědrého dne
pozlátka od cukroví
se válejí na zemi
a stromeček
je oknem na náměstí
skoro vidět

letos si nadělím
další melancholické
verše a hodiny

hodiny.
ty tikají na stěně

Keeble
 


Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 1. června 2017 v 23:17 | Reagovat

ty holkooo, miluju tě, jak to děláš, tohle všechno?

2 stuprum stuprum | Web | 3. června 2017 v 3:52 | Reagovat

Naučil jsem jí se dívat třetím okem!

3 Keeble Keeble | E-mail | Web | 4. června 2017 v 17:10 | Reagovat

[1]: Někdo mě miluje, bože, díky <3

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 4. června 2017 v 19:44 | Reagovat

[3]: necítím se na to být sama!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama