a o tom to je

15. dubna 2017 v 15:23 | Keeble |  něco mezi tím
příliš mnoho emocí na příliš málo času
příliš málo básní na příliš mnoho slov
bylo mi vepsáno
do
o
snov


nevím odkdy jsem ztratila hlas, ale příliš řeči teď se mnou není. je to samozřejmě metafora nebo něco podobného, co vás nutí hledat v textech starých knih, které vás nikterak nezajímají. nemám mnoho času, nebo alespoň ne toho nevyužitého. a co bych vám tedy chtěla říct? a nebo co bych měla? jsem v jedné z těch nálad, kdy se chci nechat unášet řádky a čekat, kam mě donesou.
každý rozervaný člověk jednou zatouží po troše klidu a trochu se za to stydí, protože to se přeci nesluší. každý kdo bloudí vesmírem s kapslí plnou not pod jazykem někdy zatouží podívat se zpátky na zem. a co když je to tak správné? i nejabsurdnější způsob života se může změnit ve stereotyp. i ten nejinspirativnější smutek může časem člověka omrzet. melancholie není cesta, jak žít. opravdu není.
za okny se toho neděje mnoho. slunce se válí v peřinách, nechce se mu vstát. přížene se vítr a vytrhá mu zpod hlavy polštář, ale ono si ho bere zpátky a ostrými paprsky ho bodá do slabin. ano, přižene se vítr...

na rozlehlýh pláních vítr
šeptá
hučí
skřípe
syčí
na rozlehlých pláních vítr
bere si, co není ničí
na rozlehlých pláních skáče
nenávist, a slunce pláče
při pohledu kamsi dolů

planeta je plná bolu...

ale ona není-to jen my.
jsou týdny, kdy ani nezapnu počítač. leží v koutě a já nemám čas na ztrácení. čas, čas, čas...není to pořád ta samá básnička? a přes to všechno jich mám málo.
dobré ráno, odpoledne, jak kdo chcete. kdo slaví, tomu tedy veselé velikonoce.
já neslavím. vadí to? (mě ne)

Keeble
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 20. dubna 2017 v 10:24 | Reagovat

Na těch planích čas od času usedne zestárlý krkavec a zatouží po mrtvolách - lidský zdechlinách!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama