atlas myšlenek

11. února 2017 v 20:56 | Keeble |  verše
tečka, konec, nashledanou
na duhovkách ohně planou
planou ohně, ohně plané

ve vesmíru mléčné dráhy
bývávali jsme si drahý
jenže touhy těhdle duší
nikdo nikdy nevytuší

mlčíš, to mě nejvíc ničí
v písku květy nevyklíčí
v písku ergovitých pouští

naděje že neopouští?

takže končí, cesta naše
doufám aspoň, že jsi našel
potom, co ses přestal hájit,
něco, co sis tak přál najít
něco, co tvůj život změní
v blahodárné pochopení

protože já, jen tak mimo
nejspíš utnula svůj život
v momentě kdy ve tvých očích
viděla jsem, že to končí

proběhlo mi tehdy hlavou
že jsou vážně krásně modrý

jako bych tušila, že už nejsou moje?
nikdy nebyly

větře, stopy zahladeny?
vítr přikýv, neb je němý

Keeble
 


Komentáře

1 VioletWhales VioletWhales | Web | 11. února 2017 v 21:45 | Reagovat

Pěkně napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama