opona osobního divadla

31. ledna 2017 v 15:17 | Keeble |  verše
vstupné dobrovolné

vážení soudruzi
žijeme v iluzích

vážená posádko
svět je jen pozlátko

pánové a dámy
nechť bůh zůstane s námi
až zítra, brzy za úsvitu
odhalíme realitu

modleme se k nebesům
klamy už dál nesnesu!
křičí lidé, ruce prosí
pod očima kapky rosy

a bůh jenom nechápavě
brouzdá řekou v lidské hlavě
-dal jsem jim to, co si přáli
a teď je zas pravda pálí
dal jsem jim, co tolik chtěli
a tak brzy zapomněli...

zapomněli, odhodili
proč tvář světa v závoj bílý
tehdy, dávno, zahalili


moje osobní divadlo je malé. má dvě okna a žádné zdi, není v něm tma a není v něm světlo, nejsou v něm ani židle a nikdo tam nehraje. moje osobní divadlo se dívá ven do světa dvěma zelenýma očima.

Keeble
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama