konec, který nemá konce

24. ledna 2017 v 22:11 | Keeble |  věty
ten krok nebyl jeden
bylo jich tolik
kolik promarněných lidských životů
ten krok nebyl jeden
ale byl první

těch kroků bylo tolik
kolikrát jsem se nadechla
kolikrát jsem se nadechla a potom
navzdory všemu
mlčela

kolikrát jsi mě nechal
uprostřed ulice a pršelo
nebe bylo bledé a modré
ale pršelo
a tvoje oči byly bledé ještě více
na dně kelímku
s rumem a kolou
jsme hledali spásu
kterou jsem nenašli, ba ani v sobě

červnový slunce pálilo
v klášteře byl chlad
obklopoval a svíral
a za okny kvetlo léto

voda se u břehů
na chvíli zdržela
prohodila pár slov se známými a
šla dál

příroda a její lidé se
probouzeli s východem slunce
ale někteří až po něm

někteří se probouzeli
a nevěděli kde
fakticky vzato nevěděli kde
ale přesto veděli
že tam jsou šťastní

zlom
konec vzpomínky

kapky klepají
na okno
na víčka
na oči
na řasy
na tváře
na zem

jeden lednový večer
jeden jako druhý?
ne

jeden červnový večer a
jeden lednový
a jeden chybný krok a po něm
desítky dalších
proceděných
sítem
a taky mezi zuby

konec
který nemá konce

a v neskončeném tichu
koupou se ozvěny minulosti
ve vodě zůstává jejich pach
ta voda jsi ty
všechno je pryč ale
ty to pořád cítíš
nebo ne?

prázdnota a
chlad
všechno pohltily

jediný chybný krok
byla existence

ticho, prázdno, unylo.
z mý duše nic nezbylo

Keeble
 


Komentáře

1 Paralela Paralela | E-mail | 25. ledna 2017 v 23:58 | Reagovat

to je zase tak keebloidní. Si přeju, aby ti to zůstalo, ale zas tak nějak chci si s tebou spíš zazpívat, aby bylo líp, abys ten most už přešla. Protože jasně že z tvý duše zbylo!  A zbylo hodně, jen je její obsah dočasně nedostupný. A ono se to nějak polrptá,  přeleptá, i když se to nezdá. Protože nikdy se to nezdá.
Tak plač do těch veršů a neboj se volat o pomoc. Kdyžtak máě tady rezervačku na freehug, kdyby to bylo bezútěšný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama