otazníky na konci vět

18. prosince 2016 v 18:00 | Keeble


plamen svíčky třepotá se
jak paprsky v rose
tobě o takové kráse
ani nesnilo se

plamen svíčky spaluje ti
v duši kousky ledu
hvězdy radují se, svítí
to já nedovedu

zas jednou rok s rokem sešel
se, a co my tady?
můžem svoje smutky věšet
na strom, do zahrady

rozdrtíme svoje slzy
všemožnými slovy
a budeme je, už brzy
sypat do cukroví

a plamen svíčky jen tiše
pomalu se třepotá
zmizel tvůj sen, trochu klišé
a zůstala samota

Keeble
 


Komentáře

1 Paralela Paralela | E-mail | 19. prosince 2016 v 11:39 | Reagovat

Tvoje skepse je překrásná. Až budeš šťastná, můj svět přijde o perlu. A to bude správné.

2 Keeble Keeble | Web | 19. prosince 2016 v 16:44 | Reagovat

[1]: Az budu stastna, preci se najde neco kvuli cemu budu muset psat a smutnit, od osudu snehovych vlocek po neklid vsech dusi sveta. Takova asi zkratka jsem. A pokud jsem v nejakem svete perla, nikdy si nebudu prat z nej odejit.

3 Paralela Paralela | E-mail | 19. prosince 2016 v 18:07 | Reagovat

To je hezký :) pravda, že smutku je vždycky dost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama