v ulicích se setmělo

30. října 2016 v 15:35 | Keeble |  něco mezi tím

xxx


Na všechno se můžeš podívat i z tý druhý strany. Otázkou je, jestli se výsledek potom nějak změní? Jenže všechno neni černobílý.
Stébla trávy povívaj ve větru. Mě bolí noha, protože když chceš fotit, nelez kam nemáš, nebo se aspoň dívej pod nohy. Je mi těch vos líto, mě by se taky nelíbilo, kdyby mi někdo rozmasakroval domov.
Ale stébla pořád povívaj, protože je jim to jedno. Těžko říct, od čeho tu jsou, ale empaticky litovat lidský blbosti, to to nebude. Nechat se fotit jedním představitelem té lidské blbosti, to to asi nebude taky, ale to je pouze pasivní vnímání skutečnosti, který neovlivní. Můžou se svobodně rozhodnout, co si o kom budou myslet. Ale nemůžou se sebrat a utýct. To je ten rozdíl mezi náma a kytkama. Kytky se umí přizpůsobit. Nelíbí se ti tu? Tak si zvykni, nebo umři. Nic mezi tím. My to tak měli jen někdy. A stejně jsem si zvykli jenom naooko, a nebo vůbec.
Po pokoji mi visí neonový nápisy. Ne snad proto, že by mě bavily, ale proto, že bych měla udělat věci, co mi říkaj. Čas, obzvláště ten volný, který jsem mohla strávit sto různými způsoby, jsem věnoval znovu tomu samému. A tak zase nesourodě protekl mezi prsty, a nezůstalo nic než zamlžený vzpomínky. A mě se to tak líbí. Možná proto, že mi ani nic jiného nezbývá.
"Imagine all the people living life in peace"
Když neprší, tak se po nebi honí šedivý mraky, ne dost šedivý na to, aby z nich něco spadlo, ale moc šedivý na to, aby skrz ně svítilo slunce. Jenom tu a tam se protáhne nějakou mezerou, aby na minutku vysvitlo a zašeptalo nám-já tu pořád jsem. A nám nezbývá než kývnout, možná vypustit štěrbinou mezi rty potichý díky, beru to na vědomí, a pokračovat v cestě pod tou šedou oblohou.
Četli jste někdy Verhulsta? To je zvláštní člověk. -Kolik je hodin?-
Když vypadneš z rutinního koloběhu věcí, byť jen na chvíli, nechce se ti vracet zpátky. Snažíš se znásobit každou minutu, která zbývá, ale je to tak otrocky marné. A ty to víš. Je zvláštní být člověkem, co bytostně nesnáší rutinu, ale vyhledává jakýsi systém a řád ve všem. Ve všem kromě umění. To je snad to jediné místo, kam chce tenhle člověk utýct, a ten řád mu tam nebude chybět. A jak je ten řád všude, tak ho ten člověk nenávidí, tak moc. Není to trochu nesourodé? To pak musí začít věřit, že rutina a systém, to je něco sakra odlišného. A není?
Někdy se dívám na nebe, když létají letadla. Dívám se na ně a přemýšlím, kam letí, protože jsem to někde četla, a protože se mi to hrozně líbilo. Je divné si cizí myšlenky brát za vlastní, ale někdy jsou člověku tak blízké, že to zas a znovu nevědomky udělá.
Chodit po přírodě je prostě fajn. Je to místo, kde cítíš, že ti všechno rozumí, aniž bys řekl jediné slovo.
Někdy si přijdu trochu zvláštně. Zvláštně jinak, než jindy. Třeba když mě v noci probudí vlezlý pískání, nepravidelně přeskakuje, mění frekvence, zní jak rozbitá zásuvka nebo nabíječka od počítače. Ale všichno ostatní tvrdí, že neslyší vůbec nic.
Někdy bych možná chtěla být jako kytka. Protože před věcma utíkám až příliš často.

---

prstem kreslíš kytičky na sklo v autobuse
zamlženým od toho, že venku zape prší
od toho, že venku zase prší v jednom kuse

a na chvíli ty kytičky trochu zezelenaj
nehledej v tom kouzla, vždyť jsou venku ještě stromy
kdysi dávno byly tady taky jejich jména

vystupuješ z autobusu, sklo se odmlžilo
tvoje kresby zmizely, z okna i z tvojí duše
kde se, vlivem společnosti, trochu ochladilo

---

barvy se objeví na nebi
oblohu krásně zvelebí
a slunce s deštěm se mísí
ve vzduchu bez emisí

---

podivný stíny se rozlehly po zdech a ticho
zdálo se jakoby ještě víc tichý než jindy
cítil jsi ve vzduchu takový nejistý napětí
a pak jsi omdlel, a dodnes nevíš proč

---

řeka teče
kde tekla včera
s přítoky malinkých potůčků

ta stejná voda
která tě tenkrát myla
je už daleko za obzorem

že dvakrát
do stejné řeky nevkročíš?
a co když ano?

Keeble
 


Komentáře

1 JB JB | 30. října 2016 v 19:28 | Reagovat

Rozhodně by sis měla dát to upozornění na novej článek! Pro ostatní. Pro mě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama