trajektorie myšlenek

9. září 2016 v 16:38 | Keeble |  verše
ticho se rozlilo údolím jako řeka
tak jako slova co následovala hned potom
co jsem je utrhla od úst a nevyrčené
hodila do propasti

nemá cenu počítat dobu dopadu
snad ani rychlost a zrychlení se trochou rzi
ta slova padaj a budou tak padat už napořád
to je ta podstata

a ta propast to jsou moje verše
co jednou řeknun a napíšu už se nikdy
nevrátí zpátky do mojí hlavy v tak čisté
podobě v jaké tam setrvávalo


nejhorší lež
je ta, kterou neřekneš nahlas
nejhorší lež
je ta, kterou předkládáš sám sobě

a bláhově
se jí snažíš uvěřit

---

náhle se rozsvítila světla podél ulice
a mě...došla munice

---

nikdo ti neřekne co si o tom máš myslet
ale rád ti vnutí svůj názor
nikdo ti neřekne co máš dělat se svym životem
ale rád ti vnutí svůj život
naznačuju tu různý ozvěny a ptám se
jak moc jsou tichý?
naznačuju tu různý slova a ptám se
jak moc jsou čitelný?

stačí jen pár slov pro moje asociace
abych se vrátila v čase
stačí jen pár slov pro moje asociace
abych hned zas utekla zpátky

---

zdi se úkosem odvrátily
odě mě
slunce zapadlo za horizont

Keeble
 


Komentáře

1 Paralela Paralela | 13. září 2016 v 13:04 | Reagovat

Líbí se mi, že nemá cenu počítat dobu dopadu. Není to vlastně dobře?

2 Niemand Niemand | Web | 18. září 2016 v 17:07 | Reagovat

Myšlenky v hlavě zůstávaj takový čirý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama