v dohledu nekonečna

10. srpna 2016 v 14:11 | Keeble |  verše
neštěstí nechodí po lidech
ono jen chytá druhý dech...



cítím ten pohyb poblíž mého těla
cítím ta slova co jemně se chvěla
kolem mě proplouval zmatený cit
zmizel mi za rohem a zbyl jen klid

---

přetrhlo se spojení
přetrhla se nit
myšlenky se rozsypaly
nešly na odbyt

válely se na zemi
vprostřed rušné ulice
lidé po nich šlapali
bez jediné hranice

---

pak už jen déšť prostupoval
mojí existenci
a vsakoval se
skrz naskrz do mojí duše

byla jsem
žijících oceánem
nekonečnem života
a konečnou smrti

ponořila jsem se
do hlubin všeho
a již nebylo cesty zpět
ani čas se ohlížet

---

usměj se aspoň
očima
který tak zvláštně
zhasínaj

Keeble

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama