plameny tekutého deště

11. srpna 2016 v 20:36 | Keeble |  verše
zklamání?
co je to?
nemluv mi o věcech
vůči nimž jsem uzavřela mysl
a ač na ni pořád buší
nedovoluji si
přiznat
konec


neměla bych potlačovat ty myšlenky
ale neměla bych se jim ani poddávat

drásá tě to
měls šanci
ale jiní
ti nedali ji využít
a tys jen
tupě příhlížel
bez jediného slova
jak ti protekla
mezi prsty

co čekáš?
že budeš mlčet
a ostatní ti uvidí do hlavy?
těžko
pochop to

neceknuls
ani slovo
myslels
že to všichni vidí
hm
asi ne co?
zase to nevyšlo

stojím tam
pod proudem
ledový vody
stejká mi po těle
po tváří
čekám že to snad
něco změní
že ze mě smyje čas
a přijde něco jako
druhá šance

stojím tam
neschopná slov
čekám do
poslední minuty
že se něco stane
ale svět
si nezměněn plyne
svým líným tempem
co tě
strhává ke dnu

zase to nevyšlo?
tak budeš
třeba příště
mluvit?

nebudeš

nazdar

---

jsi jenom další mladá holka
co doufala že její slova něco znamenaj
o světě asi nevíš vůbec nic
tak si nemysli že tě někdo bere vážně

a přestaň mluvit o sobě
ve třetí
osobě

---

jen další slzy se snesly do prachu
ze strachu
že by shořely v plameni horkých oči

jen další pohledy vznesly se raději
k naději
protože jinde už je budoucnost nečeká

protože jinde už je budoucnost nečeká
vezněni v plamenných horkých očích
jednoho tak trochu divnýho člověka
co je těm pohledům už jenom pro smích

---
prý co je mokré to nehoří
tak se podívej
na plamen v těch
vlhkých očích
plných deště

---

a tak se synchronně s očními víčky
přesuneš zlehka na rozničky
kde se rozlije zlaté světlo hvězd

Keeble
 


Komentáře

1 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 12. srpna 2016 v 13:44 | Reagovat

Připomnělo mi to, když jsem byla teď nedavno na tripu na fesťáku a začalo pršet. Byla jsem v akváriu, ale překvapivě ten déšť s mojí halucinací neměl vůbec žádnou spojitost.

Bohužel se častokrát taky přistihnu, jak sama sebe oslovuji jménem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama