v ozvěnách

7. července 2016 v 22:51 | Keeble |  verše
jen tak sedíš
posloucháš těch pár
melodicky se opakujích tónů
co sis dobrovolně
nechal znít v uších

díváš se
svým způsobem odevzdaně
do kdysi možná bílé zdi
myšlenky se toulají
ty jim nebráníš
proč taky

něco neuchopitelného
a nepopsatelného
tě nutí se usmívat
aniž bys to věděl
ačkoliv to asi tušíš

a tak sedíš
se sluchátky v uších
díváš se do opráskané zdi
směješ se
lidé se diví
možná vypadáš divně
ale nění to přeci jedno?

s úsměvem jde všechno líp


opustit rýmy znamená svobodu
svobodu počtu i znění slov
občas je to škoda se ochudit
o ten pocit jak to k sobě hezky ladí...

opustit rýmy zmanená svobodu
nakonec dospěla jsem do bodu
kdy už mě neba hledat za každým rohem
liboznučnost slov, a tak, rýmy, sbohem?

svobodu počtu i znění slov
rýmy však vidět jsou leda jak nov
někde tam jsou, o tom není pochyb
vidět však jsou jen skrovné trochy

občas je to škoda se ochudit
ano ano, o ten pocit na hrudi
když k sobě slova krásně ladí
a význam? ten jde do pozadí..


tak tedyodpusťtě
ale necham se unést
kouzlem volného verše

Keeble

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama