Paleta noci

13. května 2015 v 21:38 | Keeble |  verše
Tma už mě netlačí na hrudi,
už není nezvaným hostem,
zmizí, když mám se probudit,
večer zas přikryje mou postel.

Je to mé malinké tajemství,
že mi dlouhá léta naháněla hrůzu,
věřte, že ubylo mi starostí,
když z můry získala jsem můzu.

Ostatní děti už se nebály,
zhasly si světlo a šly v klidu spát,
já živě vidím, jak otálím,
když mám večer světlo zhasínat.

Dnes je mi balzámem na duši,
klidem a harmonií ticha,
a pokud paprsek ji naruší,
bolí mě světlo v očích, píchá.

Jen někdy vrátí se mi vzpomínky
živěji, než je mi milé,
jak jsem se v náručí maminky,
choulila v klubko sněhobílé.

Měla jsem rozechvělou dušičku,
a fantazii v plném proudu,
pak však, za malou chviličku,
už jsem zas snila, třeba o velbloudu.

Už je mi jasné jako bílý den,
že horory mi nejsou přány,
nechci zas prožívat ten hrůzný sen,
své pomyslné bodné rány.

A tak jsme uzavřely dohodu,
já a tma, má inspirace,
pokud jí nedám námět hororu,
nebude děsivá, a zdá se,

že tma je ke mě fér.

Keeble
 


Komentáře

1 Elis Elis | Web | 14. května 2015 v 9:45 | Reagovat

To jsou moc hezké a poetické verše...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama