Studna

4. března 2015 v 19:27 | Keeble |  verše
Přijdu si jak rozmazaná skvrna-protože když se něco hýbe moc rychle, vidíme to rozmazaně. A abych poslední dobou všechno stíhala, ani rychlost světla by mi pomalu nestačila. Takže prosím omluvte, že to tu tak zanedbávám. Do přijímaček už moc času ubývá a když se na ně zrovna neučím a neučím se ani do školy(nutno přiznat, že 4/5 učení trávím dějepisem...), tak se rozvalím na zemi se sluchátkama v uších, koukám do stropu a jsem ráda, že jsem ráda. Každopádně mě dnešní podvečerní počasí naplnilo inspirací a po dlouhé době jsem oprášila svůj blok a tužku.

Je šedivo a sychravo,
jen mlha chybí napravo.
Vzduch je klidný.


Dvě okna z pokoje,
dvě studny,
v nich voda kalná,
neprůsvitná,
plná cárů, mrtvě chladná.
Jediným dotekem tě zmrazí,
uvnitř, v nitru,
žilami si cestu razí.
Vidíš v ní svůj odraz,
je to cizí obraz,
i dvě oči,
a úsměv cudný,
jsou ve spárech téhle studny.
Sám sobě se blížíš,
v nitru kruhu mizíš.
Až dopadneš na dno,
přejde i to chladno.

Keeble
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 5. března 2015 v 4:04 | Reagovat

Dopad na dno bývá krutý. :D

2 Elis Elis | Web | 6. března 2015 v 6:49 | Reagovat

Hézké verše...

3 stuprum stuprum | Web | 19. března 2015 v 18:15 | Reagovat

Spíš v mechu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama