Ztracené slzy z vod řek

28. dubna 2014 v 20:22 | Keeble |  verše
Hladká krusta kapek od deště lesknoucí se,
temná mračna vody v oblohu navrátí se,
jemné kruhy jak z rosy od nepaměti,
zoufale přilnuté ke sklu už neodletí.
Zírající ticho jen s pablesky blesků a hromů,
ztracené slzy z vod řek touží vrátit se domů,
ztmavená klenba nad hlavami volá je zpět,
mění se v obláčky páry a opouští svět.
Se smutkem v očích ta vzpomínka zazní,
toužebně blyštivé hvězdy, mé vlastní,
ve dne tisíc sluncí mi tkalo slovo po slovu,
jenž s myšlenkou na pršící rosu šeptám si znovu.
Byly mou součástí jasnou, však nevýraznou,
třpytivá světélka co za noci nehasnou,
odešla do dálky do míst, kam nedolétnu,
a zbylým kapičkám nečistě neklidným falešné hlavy setnu.
Zírám jak ve snu na blankytně modré nebe,
vidím ty kapičky, vidím ty kousky sebe,
přes sklo bez okének kulatých, bezedných,
ve kterých zračil se veškerý pozemský smích.

Pozn. autora: Berta prosím s nadhledem, že vidím kapky deště na blankytném nebi, protože vše je přeci možné.

Keeble
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama