Můra zalétla v hladinu kalnou

13. března 2014 v 21:31 | Keeble |  verše
Bloudící ve tmě,
zas posté veď mě,
ty světlo jak záře,
co vnitřnosti páře,
když zabloudím v tom,
co jsem sama si přála,
když zradí mě tón,
co jsem s životem hrála,
tak nevěřím temnotě,
jak přichycené na botě,
co lepí se na paty,
a ty hudební záchvaty,
kdy vyzývám tmu,
aby znovu mi řekla,
kudy nevidouc jdu,
kudy teče má řeka,
jenž mi řiká běh dějin,
a rychlost má stálou,
kde končí to nevím,
zda není to málo,
to šumění vody,
co vede mě k světlu,
co nerada vidím,
co vládne teď světu,
a halící tma,
straší děti ve snění,
její temnící háv,
všechno okolo mění,
ale nechtěj jí ztratit,
dá ti trvalou jistotu,
že můžeš se vrátit,
že nezanevře na botu,
na kterou lepí se smůla,
a temné její stíny,
když noční ta můra,
zalétne do hladiny,
a poddá se proudu,
jenž teče a hučí,
a zkalenou vodu,
světlo převážně mučí,
a když zhalená v plášti,
proudí stoletím dalším,
k lidem v obrovké zášti,
chce být motýlem dalším,
co je skryt v stínu měsíce,
ať za dne či stínu,
a čekajíc stojíce,
další nehybnou hodinu.
Chtěla jsem světlo,
když halil mě stín,
bahno z řek teklo,
za tmou do hlubin,
a když vrátila se zář,
skončil neklidný sen,
mojí zkroucenou tvář,
osvítil den,
u řeky proudu,
když se leskl kalný ten tok,
jak u trestného soudu,
byla řeka můj sok,
já jí do očí řekla,
ať si ponechá osud,
že když dříve tu tekla,
tak tu teče i dosud,
ale mé dny jí znát nechtějí,
v jedné bláhové naději,
že najdu to co už bylo,
co se odplavilo.
A od těch dob je mi světlo,
drahé stejně jak tma,
ve tmě všechno by kvetlo,
ve dne budu v klidu spát,
jsou si oba časy rovny,
oboum daruji svůj čas,
do té doby než proudy,
pohltí všechny, i nás,
budu úžívat slunce,
budu děkovat temnu,
a až uvidím srnce,
tiše k zemi se sehnu,
a uvidím že i oni,
lidé bez řeči naší,
jsou si jak den a noc rovni,
když se od řeky našeho osudu během dnů suchých a zmáčených práší.

Keeble
 


Komentáře

1 The Wall The Wall | E-mail | Web | 14. března 2014 v 15:21 | Reagovat

Líbí se mi, ale možná se až příliš křečovitě snažíš o rýmování. Vypuštění některých rýmů by asi dodalo větší náboj, i když je to jen čistě můj subjektivní názor.

2 Unknown Unknown | Web | 15. března 2014 v 9:22 | Reagovat

Tak tohle je opravdu boží! :D

3 Keeble Keeble | Web | 17. března 2014 v 20:16 | Reagovat

[1]: To je pravda, vždycky mám problémy s tím, že nedokážu normálně nějaký rým vypustit, přitom spousta básniček se nerýmuje vůbec :D

[2]: Děkuju! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama